Asi se divíą, ľe Ti píąi právě dnes, 26. prosince. Rád bych Ti vysvětlil pár věcí, ke kterým doąlo v uplynulém roce. Pln očekávání jsem Ti asi před měsícem napsal dopis, ve kterém jsem Tě prosil o horské kolo, elektrický vláček, kolečkové brusle a fotbalový dres. Rád bych zdůraznil, ľe jsem si ničil svůj mozek důkladným studiem po celý rok. Nejenľe jsem byl nejlepąím ve třídě, dokonce jsem dosáhl nejlepąího hodnocení na celé ąkole. Nelľu Ti. Opravdu, nikdo v mém okolí se nechoval lépe neľ já k mým rodičům, bráchovi, ke kamarádům ani ke svým sousedům. Prostě neexistuje v uplynulém roce absolutně nic, čím bych se prohřeąil vůči lidskosti, vzdělání, či jen sluąným mravům. Takľe mi sakra vysvětli, jak je moľné, ľes mi pod stromkem nechal hloupé jo, jo, stupidní píą»alku a pár ponoľek. Jak si to vůbec představujeą? Ty tlustý zkurvisyne, ľe jsem byl za čuráka celý ten zasraný rok a ty mi nakonec přihodíą pod stromek takový píčoviny a abys mě teda pořádně nasral, dal jsi tomu malému buzerantovi naproti z baráku tolik hraček, ľe ani nemohl ąmatlat po pokoji. Laskavě tě prosím, příątě se uľ ani nepokouąej strkat ten svůj zasranej zadek do naąich dveří. Zkopal bych tě ze schodů, ty zmrde. Rozmlátil bych Ti ąutrama lebku a táhl bys domů pěąky. Takhle teď musím chodit já, kdyľ jsi mi neposlal to zkurvené kolo. Seru na Tebe, Jéľíąku. V příątím roce teprve poznáą, jaké to je, kdyľ se naseru. Ty zkurvený bastarde!